10. 12. 2018

Z deníku samoživitele


Tak jsem zase tady, skoro po roce. A musím říct, že jsem to trochu přepískl, nějak mi ta předsevzetí tak úplně nevyšla. Udělal jsem těch změn nějak moc najednou a přišel o kontinuitu a to není úplně optimální, jak jsem zjistil. Upnul se na věci, které jsem nesprávně považoval za důležité, a ono mne to pohltilo. Totálně. Zabírá mi to veškerou mysl. Vyčerpává mne to, jsem utahaný jak kotě, budím se ve tři ráno a hlava šrotí naplno. Nevypínám. Abych to občas přerušil tak zajdu na pivo, jehož kvalitní chmelový základ mi umožní vyspat se kontinuálně déle než běžné tři-čtyři hodiny. Fakt děs. Stojí mi to za to? Jak dál? Chmury a děsy nejsou to pravé, s čím by člověk chtěl trávit čas. Je třeba to změnit, vrátit se k tomu co mne bavilo. Některé věci půjdou trochu pomaleji, ale co se dá dělat. Je to asi fráze, ale každá cesta má svůj první krok. Nebudu to dále rozebírat a nimrat se v tom. Jdeme na to.

1. 1. 2018

Ptáci z ráje a jejich rok

Tak nám skončil rok 2017, rok, který jsem vyhlásil Rokem šedého vlka, rok, kdy jsem si dal předsevzetí se změnit. Stojím před otázkou, zda se to povedlo nebo ne. Nedávno jsem slezl z váhy a musím říct, že výsledek byl docela tristní. Po akci s přáteli dosáhlo mé tělo nového maxima, což není zrovna optimistické. Ale je potřeba se k to mu optimisticky postavit. Horší už to být nesmí. Nedávno to bude rok, co jsem zkolaboval při návratu z práce a probral se na Silvestra s rudýma nateklýma a krvácejícíma nohama. Pár měsíců se přetahoval s cukrovkou o nohu a bojoval s neschopností mladých ambiciózních doktorek správně diagnostikovat růži a to za nesmírného pobavení a kroucení hlavou jejich kolegů v nejmenované nemocnici. Mi sice moc do smíchu nebylo, ale přežil jsem to a noha naštěstí taky. 

1. 10. 2017

A co dál

S mírným zpožděním, ale přece jsem se rozhodl zase něco napsat. Je to něco přes čtyři roky, co jsem se do toho pustil, inspirován povedeným srazem na Štramberku. No, a protože pět srazů je poměrně dost, je čas na rekapitulaci. Je vždy fajn potkat se s přáteli, pokecat, něco podniknout. Přiznám se, že jsem to letos tlačil docela na sílu, ale nakonec jsem to zorganizoval a jsem rád, bylo to príma, vyšlo počasí. Odpočinul jsem si. Ostatní se taky docela bavili, takže pohoda. Mám pár poznatků, které ale zohledním při dalších činnostech.
Akce, které pořádám, nejsou hotel a nejsou povinné.

25. 6. 2017

Prázdniny a dál

První polovina roku byla poměrně hektická, ostatně jako vždy, ale tato dost specificky, takže jsem neměl moc času a přiznám se ani chuti se nějak moc rozepisovat a věnovat se  věcem s mnohdy nejistým výsledkem. Ale máte smůlu, jsem zpátky v plné síle, minimálně té mentální, a připraven na další akce takže konec lenošení.

Pojďme na to.

8. 1. 2017

Rekapitulace 2017


Tak jsem včera dotvořil co budeme letos páchat. Není tam vcelku nic zásadně nového. Jde jen o to, abychom si srovnali včas termíny. A je tam pár otevřených otázek. Ale popořadě.
Koza svolává na Kozí hrad čtyři akce, což je myslím príma. Vesměs jde o grilování a to skoro ve všech letních obdobích. Přespat se dá za pomocí donesených spacáků a karimatek. Navíc Koza buduje nový multifunkční gril, takže v červenci, kdy má mimochodem narozeniny, to bude jistě zatěžkávací zkouška.

Štramberk jsem loni přepískl. Téma bylo těžké a neměl jsem čas ho dotáhnout. Letos proto výrazné zjednodušení - papírové koule a štít a jedna bitva bude stíhat druhou. Takže se připravte.

5. 1. 2017

100

Jen velmi rychle. Jak jsem tak přemítal o našich nových úřadech, zejména tom na pravdu, tak jsem si vzpomněl, že jsem kdysi četl, že 1984 patří mezi 100 knih, které významně ovlivnily vývoj společnosti. Pojal jsem touhu je přečíst. Seznam, který přinesly Timesy je jistě velmi diskutabilní. Chybí mi tam řada titulů, například z Východu, ale snad alespoň bude klid a nebudu napadán Evropskými hodnotami, že Děti Arbatu rozhodně ne. Takže jdu do toho. Už se přidal Krtek, zájem hlásí Aneta, Lenka, s nadšením se do toho jistě vrhne Miluška a dovedu si představit i další. Lehce jsem na to koukal a zjistil, že řada věcí nebyla přeložena. Takže to bude zábava ještě lepší. Jsem nedočkavý a těším se na antikvariáty, knihovny atd. Je potřeba mít nějaký ušlechtilý cíl. Je na zvážení, zda to nějak formalizovat, ale myslím, že důležitější je číst. Takže snad jen pokud se chce někdo přidat, sdílet knihu nebo se jen podělit o další tipy, tak dejte vědět. Vždyť přece žijeme v moderní Evropě a je jasné, že 100 nemusí být vždy 100, a navíc různých stovkových seznamů je celá řada takže uvidíme, jak se to vyvine. 
Rád zveřejním zajímavé příspěvky, vytvořil jse.m na to i takovou rubriku, takž pokud chcete přispět, tak pište.

26. 12. 2016

Rok šedého vlka

Letošní rok nebyl zrovna ideální a ne vše se v něm povedlo tak jak jsem si zrovna představoval a pokud jsem se stíhal bavit s přáteli, řada z nich na tom byla stejně. Je proto docela fajn, že za chvíli bude za námi. V posledních dnech jsem se namísto očekávané nestřídmé konzumaci věnoval trochu rozjímání a koukal se vzad a snažil se dohlédnout vpřed ve svém bytí, snažil se hledat chyby a získávat inspiraci. Uvědomil jsem si, že stejně všechny lidi nezachráním a že je na světě ještě spousta úžasných věcí, pro které má smysl se sebou něco udělat. Musím se trochu změnit. Trochu dost. Vlastnost říkat věci na plno si však ponechám a hned jí využiji.

15. 9. 2016

Tak to máme za sebou

Je dosrazováno. Hlavními znaky letoška bylo velké vedro, hodně dětí a ne všichni byli úplně happy. To nechci rozebírat, ale na řadě lidí byla vidět únavo a vyčerpání. Asi nejhůře vyčerpaný byl Koza, který dokonce ani nedojel, ale tam všichni víme, že je vyčerpán z lásky a to se nepočítá. Na zdravotní pokladnu dobrý, ale na nás si nepřijde. My víme svoje:-) V každém případě mu stejně jako ostatním přejeme, aby to zvládl a zase za rok.

12. 9. 2016

Termity dalších akcí

Tak máme za sebou další sraz a myslím, že to byla povedená taškařice. Širší hodnocení si ponechám na později až si utřídím myšlenky. Ale protože nechci nic podcenit, tak jsem se rozhodl v co nejkratší době zveřejnit termity dalších akcí. A to včil a tu. Některé jsou předběžné, ale i tak si udělejte kroužky do svých diářů.

14. - 16. říjen 2016 - Základna. Z moci úřední a po konzultaci s Krtkem jsem rozhodl že na Základnu budeme jezdit na podzim. Papučky sebou. Termín je předběžný, bude konzultován s Belmondem.

19. 8. 2016

Nechť nás provází síla

Tak je to zase tady. Rock se sešel s rokem a my se opět uvidíme na známém tajném místě U Kateřiny. Téma je známe od loňska – Hvězdné války a po pravdě řečeno jsem zvědavý, jak se s tím vypořádáme. Těším se.
Přihlášku máte v mailech, kdo nemá, ať do mne drcne. Trochu podražilo jídlo. V ceně je jako každoročně zahrnut mírný manipulační poplatek na osobu a noc, který je použit na drobné výdaje, eliminaci mých ztrát z minulých let a rizika z let budoucích. Takže nic nepřepisujte a nepřepočítávejte.
Začneme jako obvykle po druhé hodině v pátek, končíme v neděli po obědě.Pivo a párek bude. kdo potřebuje odvést mi dá vědět. 

11. 5. 2016

Vaječinka

Tak tu máme opět letnice. Odporných výkladů o tom jak to bylo se sesláním Ducha svatého, najdete a internetu poměrně dost, takže tady se budeme soustředit jen na organizační zjištění, které je poměrně jednoduché.
V neděli 15. květně po 15 hodině se budeme scházet u Kebošů na zahradě, která je zde. Je potřeba tam projít přes sousedy, tak nezapomeňte slušně pozdravit. 

15. 3. 2016

Opravdu velký pátek - upřesnění

Ale i sobota, neděle a pondělí nás čekají na letošní velikonoce. Vyrazíme do Ondřejovic a budeme dělat, co nám příroda dovolí. V plánu jsou vycházky, podle sněhové situace můžeme upřesnit i další radovánky. Využití lyží nechám na účastnících zájezdu, pokud mají zájem tak si musí podmínky ověřit sami.
Pojďme k organizaci – pojedeme v pátek ráno. Před odjezdem bude každý zkontrolován, zda má papučky. Ty jsou pro pobyt zcela zásadní a Belmondo je nekompromisní kontrolor. Protože tam již skoro všichni byli, tak se omezím jen na zajištění stravovacího procesu. 

8. 3. 2016

Výprava za domorodci Jižní Moravy - upraveno

Tak je to tady. Co? Instrukce, přece. Ježek, byl nesmírně akční a vše rychle domluvil a podrobnosti zjistil. Takže na mne je to jen lehce shrnout. 

Jak již jsem psal, pojedeme do sklípku 9. dubna. To je sobota. Vrátíme se ze sklípku 10. dubna. To je neděle. Sklípek se nachází v Hlohovci. To je vesnice. Ta vesnice je mezi Lednicí a Valticemi. To jsou trochu větší vesnice, kterým se někdy říká město. V obou je spousta kultury. To je to za čím tam jedeme. Čas mezi poznáváním kultury strávíme ve sklípku. To je ta budova na obrázku. Ve sklípku se bude košt vína. To je zkvašená šťáva z hroznů.

6. 3. 2016

Nejlepší víno je víno Jaryna

Zpívávali jsme v dobách svého jinošství a ládovali se vyhlášenou pochoutkou socíkovských týnejdžrů. Proto jsem celkem z povděkem přivítal Ježkovo ujištění, že naším novým sklepmistrem bude Jaryn Navrátil. Každému je hned jasné, že již jeho jméno je zárukou kvality a tudíž nebude na naivních Ostravácích zkoušet kdoví jaké patoky. Ale popořadě.

2. 3. 2016

Večer deskových her se blíží

Takže v sobotu proběhne náš nový experiment – klubový večer v Družba Bouldering Wall.
Jak to bude probíhat. Scházet se zajdeme po 17 hodině a akce bude probíhat v dvojím režimu - spáči a nespáči. Rozdíl mezi těmito režimy je celkem zřejmý. Zatímco první si večer ustelou na matraci pod imitací divokých a rozervaných skal, druzí se odeberou domů. Z toho jasně vyplývá, že spáči se musí zaopatřit spacákem, či dekou. Pršet nemá, takže to nemusíte hrotit. Nebojte se vzít sebou i ručník, mýdlo a sprchy jsou k dispozici a mezi skalami bude bezvětří, tak ať se tam cítíme příjemně.

14. 2. 2016

Pro opravdové hráče

Tak jsme si včera s Krtkem řekli dost, již žádní falešní sobi, již bylo dost otupělého přepínání televizních programů či hospodských tlachů a nudných sobotních večerů. A tak jsme to vymysleli a připravili večer plných her.
Má to několik nedořešených záležitostí, které musíme doladit, ale protože nás zajímá, zda o akci bude zájem, tak to dávám ven již nyní.

16. 1. 2016

Vpřed

Když jsem přemýšlel, jak zahájit letošní sezonu napadlo mne jediné slovo a byť jsem ho asi desetkrát zavrhl, tak jsem ho vždy znovu a znovu přijal. Prostě motal jsem se kolem něj tak dlouho, až mi došlo, že vlastně nic jiného nemá smysl. Nebo se snad někomu chce někam vracet? Ještě se mi tam motalo hlavu vzhůru, ale to Bobo zprznila tak, že se jen ateisticky modlím, aby se jí totéž nepovedlo s lidickými ženami. A protože vím, že do jedné vody se stejně dvakrát vstoupit nedá, takže pojďme na to, prostě a jednoduše – vpřed.
Co nás letos čeká? Oproti loňsku je tu pár změn, ale postupně.