23. 3. 2014

První jarní výlet

Se nám vyvedl jen na půl, což je škoda. Ale popořadě. Výlet začal asi o dvě hodiny později, které jsem trávil tím, že jsem ukecával Puštíka s Romanem, aby jeli taky. Což se i povedlo. Jako cíl výletu jsem určil Karlovu Studánku, protože je tam hezky a všimli si prý toho i v New York Timesech či nějakém podobném plátku. Počasí nám opravdu přálo a tak jsme se rozhodli vyrazit proti proudu Bílé Opavy. Je to úžasné místo a mám to tam moc rád. Takhle brzo jsem tam ještě nikdy nebyl, takže mne to docela zajímalo. 
S Puštíkem jsme trochu fotili, což Romana trochu znervózňovalo, protože se těšil na večerní tance. Aby nás neznervózňoval tak jsme ho vypustili dopředu ať nám drží v Barborce místo, protože jsme tušili žízeň.

Opět se ale projevilo jak je alkohol nebezpečný. Naše radostné stoupání za sklenicí piva bylo nelítostně ukončeno. Do cesty se nám postavila ledová stěna, na které se náš předjezdec zadrhnul a neladným skokem se málem přemístil do dravé bystřiny. Po zvážení všech pro a proti a vyhodnocení důsledků psychické újmy mladého spoluobčana, jsme se rozhodli ve výstupu nepokračovat a sestoupili do Karlovy Studánky, kde jsme si ověřili, že amíci v to svém plátku nelhali. Je tam opravdu nádherně a stojí za to se tam vypravit.