15. 7. 2014

Kozí hrad dobyt

Špíže vypleněny, ženy a dívky neznásilněny. Jsme mírumilovní dobyvatelé a i přesto, že se na hradě doopravdy střílelo a vrhalo vším možným, tak se nikomu skoro nic nestalo, dokonce ani Adamovi, kterého jsme vydatně krmili historkami o krvelačném Kozovi a hradu plném mrtvol, za vydatného povykování jeho starší sestry Verči. Prý to bylo hustý. Ostatně jako u všech sourozenců snad s vyjímkou jednovaječných dvojčat v podobě jejich matky a tety, u kterých mám někdy dojem, že když jedné vypadne nedopatřením vlas, tak druhá si ho vytrhne taky, aby to ségře nebylo líto. Ale to je jedno, myslím, že je nakonec budeme mít rádi i plešaté, stejně jako ostatní kamarády. Sešel se nás tucet, včetně kolektivu doposud utajovaného, malého Šmudly, který slyšel na jméno Lukáš a který se svědomitě připravuje na dráhu komedianta, protože jenom světský člověk dokáže kroužit obručí kolem svého těla více jak čtyři krát.

6. 7. 2014

Fajne leto


Tak nám skončil školní rok a jako každoročně nastává typický prázdninový stres, kdy nám děti vlčí a my přebíráme od mizerně placených učitelek a kuchařek na dva měsíce plnou odpovědnost za jejich výchovu a stravu. Dobře nám tak, máme co jsme chtěli. Asi to není jen o tom si je udělat, to baví snad každého, ale starat se pak o ně, no škoda mluvit. Přiznám se, že jsem rád, že si od naši mládeže trochu odpočinu. Školní rok jsme přežili, něco se povedlo více něco méně, ale bylo to docela poměrně složité období a jsem rád, že ho mám za sebou.