7. 9. 2014

Štramberk poprvé open

Open Air Krtkolezení
Letos jsme se sešli v rekreačním středisku U Kateřiny již potřetí a zatímco první dva roky byly koncipovány jako sraz členů Odvahy, letos poprvé jsme se trochu otevřeli světu a akci udělali trochu otevřenější a to jednak pro kamarády, ale hlavně pro děti, které měly na začátek sezony možnost si poprvé zalozit v přírodě na  místních cvičných skalách, samozřejmě pod odborným Krtkovým vedením. A protože počasí nám jako obvykle přálo, tak byly provázky poměrně vytíženy. A dětem se to navíc líbilo a to je hlavní. Věříme, že napřesrok jich bude ještě o něco více. I když příští rok už musi konečně pršet, abychom mohli zůstat zalezlí někde v chatkách a věnovat se lenošení a ne se jak pitomci honit po lesích a loukách za nějakými míčky svázanými ze starého novinového papíru, ohoblovanými klaciky a jinými nesmysly.
Vrcholem trapnosti pak je házení syrovým vejcem do dálky. No uznejte sami, že jen absolutní ignorant může vzít syrové vejce a házet ho druhému stejně postiženému ignorantovi, který se ho snaží chytit aniž by se rozbilo. A ještě to měřit pásmem a jásat, když s tím hodí dál jak ostatní. Taková neúcta k jídlu. Co by tomu řekly děti v Africe. 
Myslím, že to je potřeba veřejně pranýřovat a bez okolků říct, že největší odsouzení zaslouží Aneta se Špuntem, kteří tím vejcem hodili pětadvacet metrů. Na druhou stranu jsem se na problematiku házení jídlem snažil probrat s Noemi, která je z Afriky tak napůl a nezdálo se mi, že by jí to nějak moc vadilo. Snažila se mne donutit abych ji nakreslil ovečku, což jsem sice nezvládl, ale na druhou stranu mne to uklidnilo, protože každý přece ví, že ovečky vejce nesnáší, takže jsem v uvedené rozporuplné soutěži mohl s Puštíkem skončit na hezkém druhém místě a do deníčku si napsal, že na příště se musím naučit lépe chytat syrová vejce, kreslit ovečky a pro jistotu i tu slepičku, kdyby si to Noemi s tím plýtváním rozmyslela.
V kategorii dětí vyhrála Barča s nadhazovačkou maminkou a to výkonem deset a půl metrů. Barča dostala diplom, maminka ne, protože už je stará a pořádek musí být. No ni?
Další ostře sledovanou soutěží byl Kozův terčový sedmiboj, kde se střílelo, házelo a vrhalo vším možným. Původní Kozův záměr, že vítěz se stane terčem, do kterého se pak budou ostatní trefovat, se nám podařilo mu rozmluvit už proto, že vyhráli Jura s Petrou, takže by to bylo docela blbé, protože Jura má autoritu a Petry by byla škoda. 
Poslední soutěžní disciplínou byly formule na laně, kde v kategorii mládeže se bohužel nezúčastnil horký favorit pardubický Ferrari Lakatoš, což je jistě škoda. Ono vlastně celá soutěž byla ovlivněna několika nesportovními zásahy rádoby fanoušků, kteří na trať natahovali falešná lana, snižovali předepsanou výšku a podobně, takže ze seriozní soutěže udělali doslova frašku. Určitě k tomu zaujmeme stanovisko a poradíme se s panem Peltou jak na ně.
Kromě sportovních disciplín jsme také plnili bobříka odvahy, protože Klíčenka donesl láhev rumu z produkce Čuňasovy likérky Drak a dospělí měli příležitost prokázat svojí kuráž. Takže na viděnou příště.  

Fotky zatím dodal jen Puštík. Na ostatní čekáme.