13. 12. 2015

Konec rocku 2015

Tak se nám opět blíží setkání dvou nerozličných přátel Silvestra a Nového roku. Vše se odívá do svátečního a každý se snaží být trochu jiný a lepší, minimálně jako Tornádo Lou. Tak se zkusím taky polepšit a lehce připomenu, co nás ještě letos čeká abychom nebyli překvapeni. že jsme se minuli a taky trochu naznačit, co bychom mohli spáchat v roce příštím.
Kromě dvou volišů -14.. a 21. se 21. koná Vánoční besídka. Návrhy na 14. prosince jsem musel zrušit, protože jdu 15. do špitálu na odběry a po vánočním večírku by to asi nebylo nic moc. Přehodit to nejde, jak mi navrhoval Renda, už tak tam mám u paní doktorky podmínku a 16. dostanu co proto. A nutno přiznat, že zcela zaslouženě. Takže se omlouvám, těm co se nemohou zúčastnit, ale jinak to nešlo. Navíc jsem se rozhodl trochu více dodržovat zásadu, že když něco organizuji, byly by fajn, abych se toho mohl zúčastnit a přitom se i pobavit.

9. 11. 2015

To nám to uteklo

Trocha reklamy k tomu co vlastně dělám. Tak koukněte a šiřte dále.
Nevím jak vy, ale já mám dojem, že se to na mne valí ze všech stran. Těžce nestíhám a nevím kam dřív skočit. A nejhorší na tom je, že se nemám na co vymlouvat, protože je to všechno moje volba. Dokonce svobodná, protože mi nikdo na hlavu pistolí nemířil. Neberte to proto jako stěžování, ale jen jako konstatování stavu. Stěžování nemám rád, vadí mi. Za současnou situaci si mohu sám a sám jí musím vyřešit. A protože den má 24 hodin a noc, dá se toho stihnout celkem dost. Jen za posledních pár týdnu jsme toho stihli až až. 

21. 10. 2015

Jarda nedošel

Letošní akce Základna proběhla nějak rychle a klidně. Až moc. Možná to bylo tím počasím, které se na nás v hlavní turistický den - sobotu, snad poprvé vyprdlo a udělalo se hnusné, takže jsme své aktivity v oblasti cestovního ruchu museli omezit na jednu zamlženou vycházku na velké mechové jezírko na Rejvízu. Jen Keboši s Anetou si dali opravdickou tůru, kterou si zpestřili útěkem do Polska a broděním zpět. Asi jsme něco zanedbali při nácviku práce s mapou.

14. 10. 2015

Poslední pokyny k papučkám

V pátek je odjezd první vlny v 15:47 od Duhy, kde se seřadíme a přerozdělíme do aut. Ať nejedeme každý sám. Na pokynech, které jsou zde, se nic nemění, Jen mne vůdce smečky Belmondo požádal abych všem připomenu papučky, bo jinak bude zle. Takže připomínám. A berte ho vážně, víte, že ti herci mají někdy hrozné manýry. A spacáky, taky.

7. 10. 2015

Papučky 2015

Foto Puštík
Rok se sešel s rokem a před námi se objevila další tradiční akce Základna. Podle našich zpravodajů jsou domorodí obyvatelé natěšeni, takže by nebylo od věci připravit si pro ně nějaké drobné dárky. Podle dávných kolonizátorů se osvědčily zrcátka, korálky, nožíky s perleťovou střenkou. Konkrétní výběr ponechám na každém účastníkovi, jen upozorňuji, že takový Swisschamp se může docela prodražit. Samozřejmě pokud byste z domorodců vymámili adekvátní protihodnotu tak proč ne. Jen aby se vám investice vyplatila.

4. 10. 2015

Kuřecí fajitas

Po včerejší návštěvě Karlovského gastro festivalu, kde se řada stánkařů předháněla v tom, kdo se bude větší měrou podílet na infarktech naivních zákazníků, jsem přemýšlel jak odlehčit nedělné oběd. Jak vykouzlit oběd chutný, zdravý a rychlý. Při přemítání se mé chuťové buňky neomylně vydaly na mexickou cestu a v mysli se mi usadilo slůvko fajitas. Myslím, že to mají ti kluci na texasko-mexické hranici celkem vychytané a dá se s tím opravdu kouzlit, záleží na fantazii a čase. Ona přece jen příprava dobré salzy nebo hňahnání avokáda na guacamole chvilku trvá.

22. 9. 2015

Bažina El Petra (22.9.2015)

Foto: Puštík
Po ranním proceduře čtení nových médií mne zaujalo pár věcí a protože se mi zdají docela důležité. Tak trochu jsem se prostě nechal unést ponořil do bahna našich masmédií. A protože to bylo celkem výživné a témata důležité, byť tak nevypadají, rozhodl jsem se porušit svůj slib mlčení.

19. 9. 2015

Puštík zahajuje letošní dny NATO

Obrovská vlna nadšení zachvátila mou mysl po shlédnutí ranních zpráv. Přímo z Mošnovského letiště, přímo z dnů NATO, jsem byl informován, že první leteckou ukázku letošních slavností války bude mít Puštík. A lítat nebude na ničem větším než polském vrtulníčku PZL SW-4. 

Jsem na našeho člena a přítele opravdu hrdý a beru jeho úspěch tak trochu na sebe. Normálně to nedělám, ale odkoukal jsem to od našich politiků, kteří se bijí v prsa při každém pidiúspěchu, za který většinou vůbec nemohou a tak si to chci vyzkoušet, jaké to je.

13. 9. 2015

S nasazením života

Tak nám Koza z pokojného koštu piva udělal srdceryvný boj na život a na smrt. Namísto poklidného popíjení a uzavírání letní sezony uspořádal v naší klubovně lov na divou zvěř. Do role divé zvěře pasoval Raskena, Rendu, Milušku, Káču  a mne. Už začátek, kdy nám začal nasazovat parohy, mne měl varovat, ale jsem o přírody důvěřivý a nic zlého netuše jsem se nechal ošálit a řekl si, že když přítomným dětem předvedu drobnou ukázku ze života daňka tak mne zase tak moc neubude. Navíc laně vybral pohledné, tak proč děti trochu nepoedukovat. Moc té přírody nebožátka kolem sebe dneska nemají.

10. 9. 2015

Kmen

Svištění las, kolty proklatě nízko, rezavá ohnivá voda a především výtečná atmosféra byla k vidění první zářijový víkend v naší tradiční baště U Kateřiny. Přestože meteorologové dělali maximum pro to, aby nás od naší akce odradili, naši šamani svými rituálními tanci přetlačili sílu výpočetních center pokoutných rosničkářů a zajistili pro naši akci slušné počasí všem předpovědím navzdory.

No, a protože jsme se nemuseli krčit v pláštěnkách a podobných ochranných pomůckách, mohly naše oslavy památky největšího rudocha Vinnetoua proběhnout ve vší parádě. A paráda to byla velká. Jak jsem již psal na knize (bledých) tváří, jsem fascinován, tím kolik lidí se nechá zblbnout a poslušně plní ptákoviny, které vymyslím.

9. 9. 2015

Beerfest

O víkendu proběhne naše první klubovní akce na Kozím hradu. Ne že by se jednalo o první akci na tomto místě, ale jedná se o první akci po anexi tohoto objektu, kterým byl Kozí hrad prohlášen za klubovnu. Takže očekáváme hojnou účast.
No a protože je to nová věc tak je potřeba si říct některé pravidla. 
Začneme těmi obecnými.

2. 9. 2015

Poslední pokyny na Štramberk

Takže den D nadchází a již v pátek se začneme oddávat jako každoročně nevšedním radovánkám. Bude nás okolo 35 plus návštěvníci. Takže bude veselo.

Co se mi nedaří zajisti je počasí. Včera jsem se sice naboural do počítačů Českého hydrometeorologického ústavu a podařilo se mi včera na chvíli odsunout déšť až na neděli, ale přišli na to a vrátili tam ten svůj hnůj. 

Takže se na to připravme. Doporučuji pláštěnky a do chatek přezůvky, ať si tam netaháte blátíčko. Taky noci budou chladné s tak je potřeba si vzít teplé prádlo. Povlečení a deka je v chatce, ale zejména tukové nedostatečně obaleným modelkám může býti chladno.

1. 9. 2015

Nabíjená úkol prvý - Přestaňme lhát sami sobě

Jak jsem psal s úderem konce prázdnin hraji začínám hrát nabíjenou, hru od které očekávám, že mi přinese dostatek energie a nových impulsů, které mi pomohou mít se lépe. Tím neříkám, že bych se měl špatně, ale vždy to jde lépe.

30. 8. 2015

Nabíjená

Letos jsem se nějak zásadně nedovolenkoval. Jednak jsem měl poměrně dost práce a pak mi připadalo zbytečné prchat z tropických veder do veder ještě tropičtějších. Takže jsem odpočinek řešil převážně posezením s kamarády v místní restauraci a popíjením rezavé vody. Občas jsem před to předřadil bembajz.
Léto a dovolená uplynuly a je třeba jít dál. 
Při posezení v příjemné restauraci jsem si všiml jak moc se věnujeme nabíjení. Neustále nabíjíme své telefony, tablety, různé nakousnuté jablka a děsíme se, že ním dojde šťáva. Někteří to řeší tím, že si pořizují mobilní přenosné solární pidielektrárny, z kapes tahají roztodivné baterky či hledaje ebonitovou tyč shromažďují liščí ohony, vždy připravení ke tření.

24. 8. 2015

Pow wow za náčelníka Apačů - aktualizováno

Pomalu se nám blíží konec školního roku, pak prázdniny no a hned 4. září startujeme pěkně zostra dnes již tradičním srazem ve Štramberku. Má to již tradici, jsou tam na nás hodní, areál neustále vylepšují, takže v podstatě není důvod měnit místo.

Nicméně změnu to chce. Není nic horšího než, když něco zevšední. Měl jsem teď pár týdnů dost času na přemýšlení, a když jsem tak přemýšlel a dumal, umřel Vinnetou, resp. Pierre Brice, herec, který ho ztvárnil. Z ničeho nic mi bylo zpátky deset a z provázku a klacku jsem si rybičkou dělal luk a šípy a pokoušel se trefit alespoň ten nejtlustší strom. Většinou marně, ale bylo to fajn.

No a protože to bylo tak fajn a vím, že jsem to nebyl sám tak jsem si říkal, že jediné co mi tam vadí je to slůvko bylo. Díky moderní elektronice a textovým editorům je celkem snadné s tím něco udělat, ale snadných věcí si zas tak moc nevážíme. Takže jsem to trochu zesložitil. Ostatně jak jinak.

22. 8. 2015

Anexe Kozího hradu

Jsem poměrně mírumilovný člověk, ale vytočím se opravdu jen ze závažných příčin. No a tento týden ve mne opravdu bouchly saze. Od začátku týdne to bylo samé - napiš článek, zorganizuj to či ono a neuděláme po Šmudlově zabijačce na Kozím hradě popravky, a myslíš, že přijde ten či onen, nebo dokonce ta. Prostě děs. Měl jsem tolik parazitování, že jsem pořádně nevěděl, kde mi hlava stojí a ještě řešit tohle. Tak jsem si řekl: „Dost! Již žádné falešné kozy!

18. 8. 2015

Slavnosti sněženek na Kozím hrádku

Potřeboval jsem trochu vypnout, a protože jsem vědět, že Koza občas na své hradě trpí samotou, udělil jsem si volný víkend. Obvolal a jinými komunikačními zvrhlostmi moderní doby jsem kontaktoval řadu dalších přátel a vyhlásil akci  bečka na Kozím hradu. Ostatně počasí tomu přálo a tak jsem se těšil, že se stulím někde pod strom a prožiji krásnou noc pod širákem.
V pátek odpoledne jsem vypnul počítač, nabalil něco krmě rozličných skupenství a naložil do auta hejno Puštíků a vyrazil. Už přítomnost tolika moudrých sov dávala tušit, že se bude jednat o nevšední zážitek. Ale ani má široce rozvinutá fantazie se nedokázala ve svém rozletu ani přiblížit tomu co se mělo stát.

7. 8. 2015

pohodlne.info


I přes urputná vedra intenzivně pracujeme. Rozbili jsme na atomy naše řešení pro vedení evidence členské základny pro golfové kluby – přece jen mají poměrně složitý systém veškerých poplatků, některé věci zjednodušili a z těchto atomů postavili první molekulu informačního systému pro evidenci členské základny, různých plateb a dalších věcí, bez kterých se neobejde žádný slušný spolek, či jiná organizace provozující zájmovou činnost. Systém jsme pojmenovali celkem jednoduše pohodlne.info a je k vyzkoušení na stejnojmenné webové stránce. Mimo praktických věcí se snažíme, aby systém řešil i legislativní záležitosti, se kterými se ne všude ví rady.

Včera jsme to lehce promrskli s Tomášem Martiníkem, jehož Basket Ostrava je typickým zákazníkem našeho řešení a potvrdili si, že jsme se trefili, což náš těší ale nepřekvapuje, protože se v tomto prostředí již pár let pohybujeme a víme co je potřeba řešit. 
Pro své kamarády, kteří se různě spolkují jsme připravili demo verzi, kde si můžete vesele hrát a zkoušet. Některé funkce jako je například docházka nebo přístup člena budou k dispozici od září, ale nic vám nebrání začít si již nyní dělat pořádek ve svých datech. Myslím, že všem bodne, když bude mít pořádek v penězích a pokrytou evidenci členů v mezích zákona. Podnětné připomínky vítám. Takže šup na pohodlne.info.

1. 8. 2015

Milníky a další hovadiny

Tak jsem to udělal. Odešel jsem z práce. K zděšení manželky a veškerého příbuzenstva a řady přátel jsem seknul s životními jistotami, píchačkami a dalšími věcmi. Měl jsem dlouhých šest týdnů nemocenské na přemýšlení a dospěl jsem k názoru, že to udělat musím. V absolutně nejméně vhodné době, kdy je mé zhýralé tělo, za což si mohu sám, týráno moderními výdobytky medicíny, kdy pojídám jed na krysy, výtažek z ocúnu a další kdo ví co, aby mi bylo lépe.

6. 7. 2015

Fajne léto 2015

Stejně  jako loni budeme přes léto chodit sportovat a to v pondělky a čtvrtky od 19 hodin na SC Fajne v Porube. Na programu je bembjaz. Náklady se sčítají a pak se rozpočítají.
Dá se domluvit a jiný termín a možné je chodit na squash.

17. 6. 2015

Kapela co (prý) nemá žádné hity

Myslím, že jedním z hitů kapel by mohla být Žalmanova Na rozloučenou. Vypadá to totiž, že se začíná blýskat na časy a po více než čtyřech měsících lelkování a rozpačitého přešlapávání na místě, i když myslím, že valná většina ani nepřešlapovala, se podařilo domluvit termín první, i když říkejme raději nulté, zkoušky obnovené oddílové kapely. Původní sestava se samozřejmě trochu mění, protože někteří prostě odpadli, ale na druhou stranu naši věcně šmejdící lovci talentů měli jako vždy neskutečný čuch a tým skvěle doplnili.

7. 6. 2015

Poslední volejbal letošní sezony

Tak nám to letos nějak uteklo. Konec školního roku se blíží mílovými kroky a s ním i zavírání tělocvičen. Proto nastává čas na dvě věci, rozloučit se důstojně s končící sezonou a říci si co bude se sezonou příští. Ta letošní byla poměrně výrazně ovlivněna zdravotními potížemi některých účastníků, počínaje Miluškou přes Krtka, Petru, Jirku až po mne. Ale co se dá dělat. Věřím, že příští rok bude lepší a všichni budeme zdravější. Z této mé víry je doufám, všem jasné, že příští rok bude. Uvažoval jsem o tom, zda mi to stojí za to, protože jsem měl celkem dost různého přemlouvání a poslouchání řečí o tom jak to některým nic nedává, že to nemá patřičnou úroveň, že ten či onen je nějaký divný atd.

Basketbal jen tak

Stále častěji se na mne obrací mladí bývalí hráči, hráčky či jejich rodiče, že se jim po basketbalu stýská a že by se k tomu rádi vrátili a jen tak si ho zašli zase zahrát. Zatímco pro dospělé je nabídka různých spolků na hraní jen tak celkem pestrá, pro mládežníky do 18 let takových možností moc neexistuje. No a protože sportování pro radost, je  naše základní krédo, rozhodli jsme se přijít v příštím roce s nabídkou možnosti zahrát si basketbal jen tak.

Naše nabídka je určena pro chlapce a dívky od 14 do 18 let. Akce by se konala od září, pravděpodobně jednou týdně v Ostravě-Porubě, uvidíme podle zájmu a trénink by byl především hrací, s tím, že bychom věnovali určitou část i rozvoji některých dovednosti. 

Saviolum

Tak se mi "poštěstilo" něco co jsem si myslel, že mne v mém životě mine, skončil jsem na nemocenské. Asi týden jsem se plazil po bytě a byl de facto schopen plnit jen základní biologické funkce a to ještě omezeně. Tradiční dvoudenní vyspání nepomohlo a tak jsem ke své nelibosti a na doporučení své ženy a některých kamarádu skončil v rukou doktorů-lékařů a následně i v nemocnici, kde mne znovu postavili na nohy. Jsem jim za to celkem vděčný, celkem hodně.
Tím pádem jsem získal spoustu času na odpočinek a přemýšlení o spoustě věcí, kterého jsem využil. Kupodivu se svět nezbořil. Hlavními tématy pro přemýšlení bylo hledání na základní otázky Proč? A Jak dál? Asi nevím, zda mám úplné odpovědi, protože o mne doktoři stále ještě píchají a pořád mi něco měří, ale základní příčinu jsem asi identifikoval.

14. 5. 2015

Vstávat a cvičit?

Na vše máme sluníčková řešení. Foto: Puštík
Myslím, že jsem to vymyslel. Co? No přece aby naše republika neztratila tvář tváří v tvář imigrační politice EU. Pořad se počítají kvóty a říká se, kolik jich má která země přijmout atd. Je mi upřímně líto, určitě to není žádný med a nechat v tom vyrůstat děti a ženy je nehumánní, chlapy samozřejmě taky. To by mi kluci v hospodě dali. 

Myslím, že řešení počítá s řadou variant a každá je vskutku sluníčková, takže nebudu podezírán z jakýchkoliv nekalých praktik či úmyslů.

14. 2. 2015

Počítání oveček

Pomalu se nám začínají blížit termíny pro dva důležité jarní výlety a účast se začíná krystalizovat, Takže je potřeba začít počítat ovečky, abychom se tam vešli a eventuálně vyřešili nadměrné počty účastníků nějakým náhradním řešením.
Takže pojďme chronologicky na to.

4. 2. 2015

Schůze zkrášlovacího spolku

Měla pravdu Emílie jedna Juřicová. Lepší bylo když byly schůze zkrášlovacího spolku jednou měsíčně. Došlo více nevolejbalistů a nevolejbalistek a méně se rozebíraly chybné smeče a nahrávky. Jen co dopíšu tento příspěvek posypu si hlavu popelem a jdu se stydět do kouta.
Máme před sebou další rok, naplánováno je spousta akcí, ale informovanost a vzájemná spolupráce pokulhává. Je třeba si rázně říci dost.

4. 1. 2015

Čmoudilo se čmoudilo a nám se to líbilo

Vrcholové družstvo
Pokud pomineme konec poslední loňské akce, která se nám jako vždy protáhla do letoška tak máme za sebou první letošní akcičku. Nic velkého, usoudili jsme, že je potřeba některým naplaveninám ukázat některé významné pamětihodnosti našeho města. A protože všechny jsou nejlépe viditelné jen z jednoho místa, tak jsme se vydali na vrchol sopky Emy. Některé zlé jazyky tvrdí, že se nejedná o sopku, ale o haldu ale my ostravaci víme své.
Sraz byl přímo na vrcholu, kde nás čekalo krásné slunečné počasí s nádherným výhledem, trochu nepříjemného severního větru a zklamaní, že kromě posádky našeho (Puštíkova) Křapkostroje se nikdo jiný nedostavil. Což byla především jejich smůla, protože tím přišli o výtečný valašský import.