17. 6. 2015

Kapela co (prý) nemá žádné hity

Myslím, že jedním z hitů kapel by mohla být Žalmanova Na rozloučenou. Vypadá to totiž, že se začíná blýskat na časy a po více než čtyřech měsících lelkování a rozpačitého přešlapávání na místě, i když myslím, že valná většina ani nepřešlapovala, se podařilo domluvit termín první, i když říkejme raději nulté, zkoušky obnovené oddílové kapely. Původní sestava se samozřejmě trochu mění, protože někteří prostě odpadli, ale na druhou stranu naši věcně šmejdící lovci talentů měli jako vždy neskutečný čuch a tým skvěle doplnili.

7. 6. 2015

Poslední volejbal letošní sezony

Tak nám to letos nějak uteklo. Konec školního roku se blíží mílovými kroky a s ním i zavírání tělocvičen. Proto nastává čas na dvě věci, rozloučit se důstojně s končící sezonou a říci si co bude se sezonou příští. Ta letošní byla poměrně výrazně ovlivněna zdravotními potížemi některých účastníků, počínaje Miluškou přes Krtka, Petru, Jirku až po mne. Ale co se dá dělat. Věřím, že příští rok bude lepší a všichni budeme zdravější. Z této mé víry je doufám, všem jasné, že příští rok bude. Uvažoval jsem o tom, zda mi to stojí za to, protože jsem měl celkem dost různého přemlouvání a poslouchání řečí o tom jak to některým nic nedává, že to nemá patřičnou úroveň, že ten či onen je nějaký divný atd.

Basketbal jen tak

Stále častěji se na mne obrací mladí bývalí hráči, hráčky či jejich rodiče, že se jim po basketbalu stýská a že by se k tomu rádi vrátili a jen tak si ho zašli zase zahrát. Zatímco pro dospělé je nabídka různých spolků na hraní jen tak celkem pestrá, pro mládežníky do 18 let takových možností moc neexistuje. No a protože sportování pro radost, je  naše základní krédo, rozhodli jsme se přijít v příštím roce s nabídkou možnosti zahrát si basketbal jen tak.

Naše nabídka je určena pro chlapce a dívky od 14 do 18 let. Akce by se konala od září, pravděpodobně jednou týdně v Ostravě-Porubě, uvidíme podle zájmu a trénink by byl především hrací, s tím, že bychom věnovali určitou část i rozvoji některých dovednosti. 

Saviolum

Tak se mi "poštěstilo" něco co jsem si myslel, že mne v mém životě mine, skončil jsem na nemocenské. Asi týden jsem se plazil po bytě a byl de facto schopen plnit jen základní biologické funkce a to ještě omezeně. Tradiční dvoudenní vyspání nepomohlo a tak jsem ke své nelibosti a na doporučení své ženy a některých kamarádu skončil v rukou doktorů-lékařů a následně i v nemocnici, kde mne znovu postavili na nohy. Jsem jim za to celkem vděčný, celkem hodně.
Tím pádem jsem získal spoustu času na odpočinek a přemýšlení o spoustě věcí, kterého jsem využil. Kupodivu se svět nezbořil. Hlavními tématy pro přemýšlení bylo hledání na základní otázky Proč? A Jak dál? Asi nevím, zda mám úplné odpovědi, protože o mne doktoři stále ještě píchají a pořád mi něco měří, ale základní příčinu jsem asi identifikoval.