1. 1. 2018

Ptáci z ráje a jejich rok

Tak nám skončil rok 2017, rok, který jsem vyhlásil Rokem šedého vlka, rok, kdy jsem si dal předsevzetí se změnit. Stojím před otázkou, zda se to povedlo nebo ne. Nedávno jsem slezl z váhy a musím říct, že výsledek byl docela tristní. Po akci s přáteli dosáhlo mé tělo nového maxima, což není zrovna optimistické. Ale je potřeba se k to mu optimisticky postavit. Horší už to být nesmí. Nedávno to bude rok, co jsem zkolaboval při návratu z práce a probral se na Silvestra s rudýma nateklýma a krvácejícíma nohama. Pár měsíců se přetahoval s cukrovkou o nohu a bojoval s neschopností mladých ambiciózních doktorek správně diagnostikovat růži a to za nesmírného pobavení a kroucení hlavou jejich kolegů v nejmenované nemocnici. Mi sice moc do smíchu nebylo, ale přežil jsem to a noha naštěstí taky. 
Ostatně za ty průsery si mohu sám, to že mne občas blbě léčí je sekundární. Kdybych nebyl blbý tak jsem se jim do spáru vůbec nedostal. Výhodou setkání s doktory lékaři je, že si mne nechali poměrně slušně proměřit a i výsledky, z kterých jsem měl strach, jsou v pohodě. Takže jediné čím v podstatě trpím je nadváha. Zjistil jsem, že jsem se dostal do stavu, kdy se už nemám na co vymlouvat.
I když váha je de facto v prdeli, tak ostatní věci se mi podařilo v podstatě všechny vyřešit a zvládnout. Po té stránce to byl dobrý rok, eliminoval jsem řadu věcí, které mne stresovaly, omezil setkání s lidmi, kteří kolem sebe šíří negativní náladu, porušil své veřejné funkce a našel si dobrou práci, která mne opravdu baví. A makám na vytvoření hezkých vztahů s lidmi, se kterými je mi dobře.
Tím jsem celkem nenásilně shrnul priority pro letošní rok – zhubnout, být úspěšný v práci a posílit vztahy s opravdovými přáteli. Myslím, že nikomu nic nedlužím, takže budu trochu sobecký a půjdu po tom jak pes po stopě, vlastně vlk, šedý. Jsem tak trochu takový, tak u toho zůstanu i letos.
Aby se mi však to nepletlo, rozhodl jsem se rok 2018 vyhlásit Rokem rajky. Na počest pana profesora Rajko Dolečka, se kterým jsem měl tu čest se několikrát potkat. Myslím, že to byl jeden z nejzajímavějších, které jsem ve svém životě potkat. Věřím, že mi Rok Rajky, bude neustále připomínat co je pro letošek hlavním úkolem. Ostatně jak každý ví, patří Rajky do Světa hledačů, takže vyrážím hledat, to co jsem poztrácel po cestě.

Omlouvám se pane profesore, že jsem Vás neposlouchal a nechoval se podle Vašich rad. Už budu.
A taky děkuji těm pár opravdovým přátelům, kteří mi pomohli - s prací, s hledáním sebe sama apod. Jste krásnější než všichni ptáci z ráje.

Žádné komentáře: